FREGATA (Bounty)
Nejznámější fregatou byla loď Bounty. Byla to loď patřící do britkého královského
loďstva, které ji zakoupilo 26. května 1787 a přejmenovalo na Bounty (anglicky Hojnost). Po provedení úprav pro převoz chlebovníku a ubikací pro početnější 
posádku se 23. prosince 1787 vydala z rejdy (kotviště) Spithead na svou první a zároveň poslední plavbu pod vlajkou královského námořnictva na Tahiti. 28. dubna 1789 došlo ke vzpouře, kdy kapitána s několika členy posádky vysadili vzbouřenci v otevřeném člunu na moře a zamířili zpět na Tahiti.
Fregaty byly původně malé a rychlé veslovo-plachetní obchodní lodě, později plachetní válečné. Označení fragata se používalo v 15.–17. století poměrně obecně, podobně jako slovo „loď“ nebo „člun“. Prošla dlouhým vývojem až do 20. století.
V současnosti se jedná o válečné plavidlo zpravidla menší než torpédoborec a větší než korveta.
využití : obchodní, doprovodné, vojenské lodě, byly využívány i na přepadávání lodí
počet stěžňů: 3 s příčným oplachtěním na předním a hlavním stěžni a latinskou plachtou na zadním stěžni
( Vpředu měly šikmý čelen nejprve s jednou příčnou plachtou, poté s další příčnou plachtou na čelenové čnělce. Později u větších fregat přibyly příčné plachty také na zadním stěžni a mezi předním stěžněm a čelenem trojcípé plachty – kosatka a stěhovky.)
délka lodi: 40 až 80 metrů
šířka lodi: maximálně 10 - 20 m
nosnost: až 2 000 tun
trup: rovný kýl a hruškovitý tvar
zdobení lodi: postupně mizelo
válečné lodě: - ve druhé polovině 17. století byly největší fregaty dvojpalubové s výzbrojí až 60 děl a vysokými nástavbami (kastely) .Za fregatu byla dokonce označována 80-dělová řadová loď Naseby z roku 1655
- 40 léta 18. století tzv „pravá“ fregata (z angl. true frigate). Jednalo se o válečnou loď střední velikosti minimálně o 26 dělech na jedné průběžné hlavní dělové palubě. Tyto fregaty neměly přední a zadní nástavby, nad hlavní palubou byly na přídi a vzadu za hlavním stěžněm jen lehké paluby, s nepočetnou výzbrojí děl malého kalibru.
Od poloviny 18. století měla typická fregata nejprve 28 děl a postupně se standardizovaly lodě o 32, 36, 38 a 40 dělech. Kalibr děl se zvětšoval z původních devíti liber na dvanácti- a osmnáctiliberní. Lodě s výzbrojí 38 a více 18liberních děl byly označovány jako „těžké“ fregaty (angl. heavy frigate). Největší fregaty napoleonských válek byly klasifikovány jako 44dělové, s 30 dlouhými děly v hlavní baterii o kalibru 24 liber, k tomu na horní palubě bylo navíc 20–22 karonád kalibru 24 nebo 32 liber.
